Blog uživatele Matys1993

Metaxa - dotkni se slunce 1.kapitola

Takže děcka jsem tu s novou povídkou, budu ráda když zanecháte komenty. je to trochu na palici tak se mi klidně smějte. :D

 

Matka země 2.díl Jednorázovka

Matka země 1.díl Jednorázovka

Vypravěč

 

Vzpomínky bolí ale život končí šťastně ......nebo ne 22 Konec

Bella

 

Potom co jsem utekla jsem šla do oceánu. Byla jsem tam zbytek dne, potom celou noc a celý další den. Byla jsem na Edwarda naštvaná že mě bere jako svůj majetek. Nepozorovaně jsem došla do svého pokoje. Najednou se otevřeli dveře a dovnitř vešel Edward

„Kde jsi byla? Víš jaký jsem měl o tebe strach?“ vyčítal mi.

Vzpomínky bolí ale život končí šťastně ......nebo ne 21

Edward

 

Vzpomínky bolí ale život končí šťastně ......nebo ne 20

Isabel

 

Vzpomínky bolí ale život končí šťastně ......nebo ne 19

Alice

 

Měsíc je to už co Bella odešla. Nedala o sobě vědět. Edward si přivedl domu tu Samanthu. To je taková kráva. Právě nám přišla pozvánka od Ara že jsme zvaní na ples. Koná se na počest jeho dcer. Aro má dcery? Jak? Kdy? Dala jsem to přečíst ostatním z rodiny. Taky se divily že Aro má dcery. Ale ples se konal už za tři dny. Tak jsme si vzali doklady a vyrazili jsme na letiště. Koupily jsme si nejbližší let do Italie.

 

O PÁR HODIN POZDĚJI V ITÁLII ( VOLTERRA)

Vzpomínky bolí ale život končí šťastně ......nebo ne 18

Bella

 

Rose byla štěstím bez sebe. Emmet začal okolo ní poskakovat a když chtěla něco vzít tak jí to zakazoval. Bavila jsem se pohledem na ně. Ale nakonec jsem se sebrala a šla k sobě do pokoje. Tam jsem si lehla na postel a vzala jsem si knihu. Ani ne po třech minutách jsem vytuhla. Když jsem se probudila bylo v domě nezvyklé ticho. Když jsem vstala tak jsem se šla kouknout kde všichni jsou. Byla tam je Kessie. Ihned si mně všimla.

„Kde jsou všichni?“ ptala jsem se.

Vzpomínky bolí ale život končí šťastně ......nebo ne 17

Edward

 

Potom co jsem Bellu položil na postel jsme se nádherně milovali. Z postele jsme nevytáhli paty. Milovali jsme ještě několikrát než přijeli ostatní. Alice vlítla k nám do pokoje.

„Ale no tak vy dva to by stačilo. Okamžitě vylezte z té postele. Jede se nakupovat.“ Přihnala se jako velká voda. Přinesla Belle nějaké oblečení.

„Alice nemyslíš že je to trochu riskantní?“ ptala se jí Bella.

Vzpomínky bolí ale život končí šťastně ......nebo ne 16

Bella

 

Byla jsem už dva roky ve čtvercové místnosti. S nikým jsem nepromluvila. Můj domov byl z umělého kamene. Měla jsem tu jeden vymodelovaný jako postel. Nikdy jsem se neusmála, nikdy jsem nepromluvila. Občas jsem se potopila a seděla na dně bazénku několik dní a nocí bez přestání. Jelikož celá jedna strana kde byla voda byla skleněná tak mně všichni viděli. Jednoho dne mi zasvítil plamínek naděje.