Edward Cullen

Udrží se Edward, nebo je Bellina vůně až moc lákavá?

Děkuju za všechny nádherné komentáře, které jste mi nechali u minulé kapitoly, moc si jich vážím.

 Probudila jsem se v posteli, v mém pokoji nebyl Matt ani Daniel. Jediný kdo se mnou byl v pokoji přítomen, byl nesnesitelný hlad. V duchu jsem uklidňovala svůj naprosto rozhozený žaludek, že už za chvilku sejdu dolů do kuchyně a pořádně se nadlábnu. Zdálo se, že tento kompromis můj žaludek spokojeně přijal, a tak jsem se urychleně oblékla. Natáhla jsem na sebe tričko s dlouhým rukávem, mikinu, teplé ponožky a ruce si strčila do kapes. Dole nejspíš bude pěkně mrznout, vzhledem k tomu, že jsem včera rozbila všechna okna. Zima nebo ne, seběhla jsem schody dolů a došla do kuchyně.

Moc vám děkuji za komentáře, jak tady tak na mých stránkách. Opravdu to člověka moc potěší, když ví, že někdo jeho věci čte... ;)

Ráda bych tímto poděkovala leslie, Alysse, Marianě, Amy, theresce a LindSAY, které tady komentovaly... ;)

Co říct ke kapitole? Snad jen - užijte si ji a určitě komentujte! ;)

Hádka

Když jsem se vzbudila, slyšela jsem mamčin panovačný hlas. Chvilku se mi to míchalo s noční můrou o boji s vlkodlakem, kterou jsem tak "krásně" snila, ale mámin hlas začal nad vrčením vlkodlaka převažovat. Když se tak nad tím zapřemýšlím, radši bych asi brala toho vlkodlaka než mámu v ráži. Malá asiatka je mnohdy mnohem děsivější. Doufala jsem, že je to sen, že jsem sama v prázdném pokoji, ale... ale sen to bohužel nebyl.

16.kapitola: Mise (ne)splněna... podle Ara
 
Klečela jsem na zemi a třásla se. Každou chvíli jsem byla slabší. Uslyšela jsem známí šustivý zvuk a trhaně zvedla hlavu. Naštěstí to byly posily od Ara. A né další novorození... To bych už asi nezvládla.

Tak už jsem doma zpátky z kempu Řeknu vám, že se mi tam hodně líbilo, akorát ti smradi malý neposlouchali a mlátili mě po zadku, a shodila jsem tam kilo a půl, ty jídla byla dost hnusná Ještě že tam byli dorostenci, s pár jsem se skámošila a dost jsme spolu kecali Přináším vám 14.

Výraz vlčího krále se měnil jako aprílové počasí. Překvapení, nevěřícnost, pobavení, vztek?, zklamání a poté zase znovu od začátku. Za jiné situace by se Alex velmi dobře bavil, ale teď si zachoval ledovou masku. Tady se jednalo o jeho i Carolinu budoucnost.
Když se Tristanova tvář ustálila, Alex se na něj vyzývavě ušklíbl. „Takže?“
„No, je to… překvapivé,“ začal nerozhodně Tristan. Matně zavzpomínal, kdy se mu naposledy nedostávalo slov. To muselo být už opravdu hodně dávno.

 Heyyy! som doma z chorvatska, hihi :D

Dosť som sa tam činila, takže pridávam jednu dlhúúú kapitolu a ďalšiu mám rozpísanú, takže by mohla byť dosť skoro...

pamatate si, co som vravela ze sa natrem tym Eclipse praskom a pojdem na plaz...? tak som to spravila, hihi xD Vsetci na mna zííírali skoro ako v poviedke, heh.

Tak, mozno ste necakali taketo pokracovanie, ale este som to nechcela tak uplne skoncit... o a s jednou castou mi pomahal moj perverzny kamos, takze potom staznosti jemu, hehe :D

Ale dufam, ze sa vam kapitolka bude pacit a nechate mi aj koment :*

Pekne citanie zelaa

Sissa :*

Omlouvám se, že to tak trvalo, ale nějak jsem neměla chuť psát. První kapitola je taková divná, ale snad  se vám bude líbit.

Všude je tma, temnota, beznaděj a děs. Co když si i za téhle situace k sobě najdou dva odlišní lidé cestu?
Bella se octne na místě, kde by nechtěl být nikdo a nikdy, ale na tom místě není sama, je tam s osobou, které se děsí, která ji má zabít... Proč je zavřená v temné kobce se svým vrahem? A kdo je jejím vrahem?
 
 

10. kapitolu Skryté pravdy najdete TADY