Smím ti pomoct?...NE! - Prolog

Takže tady je můj dálší pokus o kvalitní povídku. Posuďte sami.

Prolog:
Volnost, co to vlastně znamená? Je to snad naprostá nespoutanost či život bez omezení? Jestli ano, pak žiji tento život. Život plný nezkrotné touhy, radosti a volnosti. Život plný hříchu, bez jediného náznaku trestu. Můžu kam chci a kdy chci. Nejsem omezena pravidly či banálními problémy, jako láska nebo přátelství. Žiji naplno teď a tady, a tak mi to vyhovuje.
Podstatě mi volnost dává křídla. Křídla, která mě unáší pryč. Pryč od normálního světa, do světa, kde neexistují žádná pravidla. Odnesou mě tam , kam chci, tam, kde můžu být jedině šťastná. Odnesou mě na to jediné a zvláštní místo, kde pravidla nejsou, kde záleží jedině na tom, jak bohatí jste, protože peníze jsem dnes vše. A to místo? Existuje vůbec? Je možné, aby vůbec bylo místo bez pravidel a omezení? Myslím, že ano a je to můj domov. Je to L.A. Toto město je - jak moje máti ráda říká - město hříchu a korupce, ale které není?
V tomto městě hříchu bydlím s mamkou už asi 13 let, přistěhovali jsme se sem když mi byly asi 3 roky a od té doby je to můj domov. Dříve jsem byla takové to hodné poslušné dítě, které nosilo jen samé jedničky, slušně vychované a zdvořilé. Lidé se ptali, jak může být v tak zkaženém městě, tak hodné dítě? No musím přiznat, že mi to moc dlouho nevydrželo, komu taky, že? V tak zkaženém městě to prostě nejde, a tak jsem se začala měnit taky.
Jak ironické. Dříve tak hodná a poslušná holčička začala hrát někoho kým nebyla, aby se stala oblíbenou a né tou do které se každý strefuje a uráží ji, chtěla jen uznaní a dobré kamarády. Místo toho se z ní stal někdo, kým dříve jen opovrhovala. Stal se z ní člověk, který neuznává pravidla, natož zákony. Stal se z ní člověk, mající spoustu přátel, ale k čemu? Vždyť každý její kamarád, byl jen další herec, přesně tak jako ona. A uznání? V čem? V braní drog, pití alkoholu či návštěv párty? To je nesmysl.
Proto přišla změna, už jsem se nemohla vrátit zpátky k hodné holčičce. Už jsem byla jiná a tak místo návrtu, jsem přestala hrát a stala jsem se Iss. Iss, která uznávala jen volnost a nespoutanost, ale za jakou cenu.
Můj život se stal jednou velkou párty, směsí drog, alkoholu a tance. Každý den stejný a přece jiný. Každý další den se blíží k neodvratnému konci, který přijde buď brzy, a nebo nikdy. Jak to vím? Každý den vidím umírat někoho z mých tak “dobrých“ přátel, vidím jak je odváží sanitka ze života. Pro ně párty končí, ale pro ostatní? Nikdy. Dokud žijeme a dýcháme, párty je pořád náš život. Je to jediné co nám zbývá, zpět se vrátit nemůžeme a na změnu je až příliš pozdě, proto držíme spolu, protože každý sám, by neměl v tomto světě šanci. A tak každý den jdeme na další párty života, kde uvidíme další pohasínající život a další tanec osud, jak si hraje s našimi kartami a rozmýšlí, kdo půjde zase zítra.
Jak ubohý život to žiji, že? Nesmysl. Žiji skvělý život. Život, který jsem si nikdy nepřála, ale přesto přišel a dal mi možnost poznat zas něco nového, něco tak lahodného, že opustit už se to nedá. Volnost je totiž až příliš lákavá. Žádná bolest, jen radost a smích. Žádná nuda, jen zábava a tanec. Jen to riziko smrti mi kazí tuto celou idylku.
Pro někoho nesmyslný a bezděčný život, bez cíle. Pro mě život, který splňuje moje představy. V mém životě se neobjevují překážky, ani bolest, ani smutek, před vším můžu utéct, nebo se schovat. Volnost mi dává i tyto možnosti. Dokonce možná vedu lepší život než vy! Ale vy to stejně nikdy nepřiznáte, protože pro vás jsou pravidla vše, ale pro mě jsou jen smítko prachu, které se dá snadno vyčistit.
Takže jaký to nakonec vedu život? Špatný či dobrý? Na jednu stranu špatný, protože riziko smrti je velké, ale na druhou, život bez pravidel, čistě jen náš rozmar, to není k zahození. Pro mě je tento život naprosto skvělý, plný hýření, tance a smíchu, bez omezení, tak proč se ho vzdávat? Kvůli lásce? Dovolte, abych se zasmála, k čemu že je láska? Ano, už vím, k tomu abyste cítili bolest až skončí. Takže, tento život nikdy nechci opustit, už je proto, že je jediný svět co znám, a který se mi líbí.
                                                       Napsala Lin