Pohádky na dobrou noc - Sněhurka a sedm trpaslíků, aneb Bella a sedm upírů

Nová pohádka. Doufám, že se vám bude líbit, je psaná trochu narychlo. Dále se můžete těšit na : Růženka, aneb Bella a prášky na spaní. Budu se snažit co nejrychleji...
 
 
Sněhurka a sedm trpaslíků, aneb Bella a sedm upírů
Bylo jedno malé děvčátko jménem Bella. Její jméno jí rodiče dali podle jejich oblíbené zpěvačce Belle Bellinové z království Hnusného Phoenixu. Ale když bylo Belle 3 roky zemřeli a tím začíná její příběh.   
Do péče si jí vzala tetička Zlá Královna. Bella byla nucena se přestěhovat do království Zlý Washington a přejmenovat se na  Sněhurka, podle oblíbené, tetiččiné knížky Sněžná Hurka. Byla ještě malé dítě, takže si ani změny jména nevšimla. Sněhurka tedy rostla a rostla, až se z ní stalo průměrné, nešikovné děvče. To ale Zlé královně dělalo vrásky, jelikož v jejím království byli všichni trapní a uhlazení, a tak se jí chtěla zbavit. Jednoho dne si Zlá Královna zavolala k sobě vlkodlaka z jejího království Jacoba Vlkodlačího a dala mu za úkol Sněhurku zabít, jelikož její myslivec před tím selhal a zahnal jí k trpaslíkům vychcaným, kteří byli ale vypočítavý a když viděli, že Sněhurka neumí pořádně vyprat a uklidit vyhnali jí zpět ke Zlé Královně, která jí ale zpět nechtěla. Vlkodlak jako její věrný služebník přijal rozkaz a hodlal ho i vyplnit. Měl k tomu mít příležitost v lese, kam jí Zlá královna vyhnala, aby se na ní nemusela koukat.
Vlkodlak jí sledoval, dokud sebou Sněhurka po 6 neflákla. Pak ho sledování omrzelo a chtěl na ní hupsnout. Skočil, když v tom se Sněhurka ohnula ke svým botám, aby si je sundala jelikož ji hrozně tlačili a vlk přelétl přímo do řeky za ní. Sněhurka se střevíčky na tkaničky se otočila a když zřela vlka, velkého vlka strachem vykřikla, ale když uviděla, že vlk nekouká na ni, ale na střevíčky, využila toho. Začala jimi houpat a vlk je následoval pohledem. Vlkodlak byl totiž transvestita, který se zvláště sbíral boty a tyhle v jeho sbírce chyběli.
„Chtěl by si je pejsánku“ řekla Sněhurka líbezným hlasem. Vlk nespouštěl oči z bot, zdálo se že ani nevnímá a s úst mu tekla jedna velká slina, která neměla konce. Sněhurka se škodolibě usmála.
„Aport !“ Vypískla a střevíce hodila do řeky, která je odnesla dále i s Vlkem.
Sněhurka se vrátila do zámku a rovnou zamířila ke svému pokoji, kde si zapnula počítač, aby si na status ICQ napsala co se jí stalo. V tom s ní začal konverzaci neznámí kluk.Sněhurka přemýšlela o se skrývá pod jeho přezdívkou Drákula.
„Ahoj, jsem Edward, Edward Kouzelný“ Už to věděla.
„Ahoj, jmenuji se Sněhurka, jenom Sněhurka“
„Porazila si vlka ?“ Edward to potřeboval slyšet, poněvač kdyby ano, chtěl by aby se přestěhovala k nim do domu, jelikož vlci byli jejich nepřátelé a oni nevěděli jak na ně.
„Že váháš“
„Asi jsem se do tebe zamiloval“ Když to Sněhurka slyšela, napadl jí úžasný plán, jak odejít ze zámku a zbavit se kleptomanské tetičky.
„Kdy se stěhuji“
„Hned sem u tebe.“ A o řekl to se stalo, za vteřinu stál v jejím pokoji a tahal jí ven. Když se jí podíval do očí byla to láska na první pohled, mohli jste vidět svalnaté amorky jak po nich střílí oštěpem a falešně jim zpívají píseň z Titaniku. Ale oni nevnímali, jakmile se do nich zabodl oštěp lásky, svět přestal existovat.
Zahleděli se navzájem do očí blížil se polibek, když v tom je vyrušil zpěv Jacoba Vlkodlačího jak si to pádí v střevíčkách. Sněhurka okamžitě zaregistrovala, že střevíce jsou její a vykřikla.
„Hej ty boty jsou moje“ Jakmile Edward zmerčil, že Sněhurka něco chtěla okamžitě se pro to vydal. Chytil Jacoba Vlkodlačího a oba se prali jako malé děti o hračku.
„Dej to sem…“ Edward „Nech mě ty jsou moje, nejdi si jiný“ Jacob
Sněhurka je dohnala celá udýchaná a řekla : „Nechte toho, ty jsou moje“
 
„On si začal“ řekli oba najednou a ukazovali na sebe prstem.
„Mě je jedno kdo to začal, já to skončím“ Řekla a vytrhla střevíce Jacobovi z rukou.
„Přece jsem řekla aport, takže díky“ Jacob se tvářil hrozně smutně, ale jakmile si uvědomil, že vedle měj je upír okamžitě se postavil do bojové pozice. Sněhurka najednou dostala skvělý nápad, až jste dokonce mohli vidět tu rozzářenou žárovku co měla nad hlavou.
„Já ti dám boty a ty nám dáš smlouvu o příměří vlků a upírů“ Řekla a začala houpat se střevíčkami. Vlk by nyní souhlasil se vším a tak vznikla známá smlouva, kterou údajně vyjednal Carlisle, ale to je lež. Vše bylo založeno, jen a jen na střevíčkách.
Edward Kouzelný si Sněhurku vzal do náručí a běžel s ní domů, aby ji přeměnil.
„Ale já nechci být upír“ Sněhurka si stála za svým. Když přiběhli k němu domů a seznámila se s rodinou Kouzelných, vytáhl na ní, že chce aby byl upír a s tím nebude nikdy souhlasit.
Pár dní uplynulo a Sněhurka si stála za svým a tak Edward začal vymýšlet plán a nakonec ho i vykoumal.
„Sněhurko nechceš jablíčko“ Zeptal se Edward s vedlejším úmyslem do něj dát svůj jed.
„Ovšem že“Přitakala. A tak jí ho Edward podal ona si kousla.
Od toho se vyvíjí fáma o spící Sněhurce a sedmi upírech, kteří u její postele čekali až přeměna skončí. Probudil ji až polibek od Edwarda po 3 dnech….
 
A tak byli všichni šťastní až na věčnost.