Tak se o5 hlásím s novou kapitolkou. Abych řekla pravdu, ani já nevím jak to dopadne. A o Jacoba (zatím) nemějte strach. Příští kapitolka bude jen jeho. Ne vážně se nebojte. Neměla bych to srdce ho nechat dopadnout špatně.No ikdyž.....Lusik=)
Čas pro mě přestal existovat, stal se jen nepodstatnou součástí vesmíru. Všechno kolem mě se zastavilo, jako by celý svět zamrznul, jako bych já zamrzla a se mnou i mé, pomalu bijící srdce, které teď netlouklo vůbec. Dokázala jsem se soustředit jen na Matta, ale ani on nebyl schopen se pohnout. Navzájem jsme se dívali do očí a já cítila, že špatný pocit, který jsem už nějakou chvíli cítila, se začínal dobývat i do jeho těla. Mobil stále vyzváněl, ani jeden z nás však nebyl schopen ho zvednout. Jen vědět proč…?
Ahoj Přidávám sem první část mojí jednorázovky, nevím ještě, jak bude dlouhá, tak abych já toho neměla moc na přepisování a pak abyste věděli začátek a mohli mě zkritizovat Snad se bude líbit a prosím, prosím, komentujte, ať vím, co v další (snad už poslední) části jednorázovky mám zlepšit »
Uslyšela jsem zalápání po dechu. Zmateně jsem otevřela oči a podívala se na překvapenou Věštkyni. Věštkyně je překvapená? To musela přestat působit gravitace! pomyslela jsem si otráveně. Chtěl mě zabít. Sakra, ten duch mi chtěl dát Poslední polibek!! Podívala jsem se směrem, kterým se ta Lovkyně dívala. Zalapala jsem po dechu hlasitěji, než přede mnou Lovkyně. Naproti mě seděl duch. Ale...
,,To je ten můj?" zeptala jsem se nejistě a odsunovala jsem se dál od něj.
Doufala jsem, tak vroucně jsem doufala, že je to Erot, že jsem ignorovala moc hlasité kroky i příliš rychlý dech. Otevřela jsem oči a zase propadla zoufalství.
,,Vypadni Edwarde!" vyprskla jsem. Nechtěla jsem, aby mě takhle viděl. Co tu vlastně dělá? Ale on jen stál a nechápavě se na mě díval. Začal mnou lomcovat vztek. A když jsem vzteklá a přestávám se ovládat, jsem opravdu nebezpečná. Nejsem sice už novorozená, ale hodně z ní ve mě zůstalo.
Tak jsme tu už s 18. kapitolou Snad mě neumlátíte za to, jak dopadne setkání Af s Kellanem Dále vám tu píšu výsledky ankety, kterou jsem dala k povídce: Myslíš, že se Kellan ještě objeví v Afroditině životě? a zde jsou výsledky, které si můžete přečíst u minulé kapitoly.
Promiňte, že je tato kapitolka tak krátká, ale já teď nemám moc času... chystám se na pokráčko Edwarda a Isy.. tak si užijte aspoň ten kousek... m.
17.kapitola: Erote...!
Seděla jsem v ledadle a užírala se jeho pomalostí. Už jsem chtěla být v tom lese a všude to prohledat. Nadzvednout každý kamínek, prohledat každou kupu popela nebo se podívat pod každý strom!! Prostě ho najít. Erota. Uvědomila jsem si, jak moc mi na něm záleží. Možná ho opravdu miluju... jako svého druha. Brečela bych, kdybych mohla.
Přidávám sem první část mojí jednorázovky, nevím ještě, jak bude dlouhá, tak abych já toho neměla moc na přepisování a pak abyste věděli začátek a mohli mě zkritizovat 
Snad se bude líbit a prosím, prosím, komentujte, ať vím, co v další (snad už poslední) části jednorázovky mám zlepšit