KDYŽ NE TEĎ, TAK POZDĚJI

Děkuji za komentáře.A tady máte další kapitolu.Bude trochu pružnější a hodně toho rozhodne o dalším pokračování.Užijte si ji. :D

2.KAPITOLA -JACOB-

 

 
 
Povzdychla jsem si a vzala věci a šla do domu.
Sedla jsme si na sedačku a podívala se okolo sebe.
Byl tam všude prach a dalo by se z ženského hlediska říct ,že i nepořádek.
Nevěděl jsme co dělat.Bylo o kolo sedmé a Jaocb měl dojít za pět hodin a to o mě ani neví.
Uvařím později teď se pustím do úklidu.
Vstala jsem a šla si dát věci k Billymu do pokoje.
Měl tam pořádek asi se chtěl ukázat ,že to zvládne i bez ženské ruky.
Hodila jsem batoh do rohu místnosti a začala z úklidem celého domu.
Nechtělo se mi myslet a já na uklízení potřeboval myslet 100%.Takže jsem neměla jiné myšlenky než si dávat pozor abych nespadla.
Stáhla jsme záclony a hodila je do pračky.Byli už špinavé a potřebovali oprat.
Okna jsem umal těsně před dopráním pračky.Celí dům začal vonět po fialkách a levanduli.
Tolik jsme si tu vůni oblíbila.Záclony jsem pověsila ven.Nepršelo a tak jsem si mohla sem tam užívat sluníčka co sem tam vykuklo z mraků.
Po celém domě jsme poumývala zem a u Jacoba a Billiho taky.
            V pokoji u Jacoba bylo dost málo místa takže tam nebylo ani co dělat.-
Utřela jsem mu prach na jedné skříni a převlékla peřiny.Udělal jsem to i u Billyho.
Koupelku jsem vydrhla savem a dalšími přípravky co jsem našla ve skříních.
Neměli žádný koberec a tak jsme nemusela vysávat.
Když bylo horní patro kompletně hotové tak jsem šla dát i záclony do oken.
V každém pokoji to provonělo teď mí mi oblíbenými vůněmi.
Vdechovala jsem ji po kvantech a byla za to vděčná.
Obývák byl malí a uklízelo se tam rychleji než jsme čekala.
Zem byla umytá prach utřený a záclony v každém pokoji pověšené.V kuchyni jsem si nachystal potřebné suroviny na vaření smaženého kuřete a dala se do kuchtění.
Bavilo mě to a když jsem měla puštěné rádio tak jsem si sem tam zazpívala.
Nepřemýšlela jsme nechtěla jsem jenom jsem se soustředila na svoji práci.
Vůně kuřete se smíchal s vůní záclon a tak jsem zavřela dveře od kuchyně.
Nechtěl jsme ty božské vůně míchat do hromady.
Bylo dvanáct a já jsem si dával na talířek kousek kuřete a rýže.
Byla jsem otočená zády a soustředila se na to abych si dal správně kulaťoučký kopeček ryže.
„Ahoj Bells.“Řek mužský hlas za mnou a já se lekla.
Stiskal jsem oči a soustředila se na to abych se uklidnila.
Jsme u Billyho a někdo mě dojde navštívit a já nemám páru kdo to je.
No tak Bello otoč se a podívej se kdo to je.
Třeba to je nějaký kamarád.Pořád myslíš jenom na ty nejhorší možnosti.
Blesklo mi hlavou během sekundy a já se pomalu začal otáčet.Otevřela sem oči a předeno stál Jacob.Byl ostřihaný na krátko a bez trička jenom v krátkých šortkách.
 Bylo sice venku pěkné počasí ale zas takové horku tam nebylo.
Zadíval sem se z okna abych se přesvědčila ale hned jsem hlavu zase obrátila na Jacoba.
Měl krásně tvarovanou postavu.
Měřila jsme si ho od pat k hlavě a na konec jsme si nechal oči.
Měl je pořád stejné hnědé a teplé.
„Ahoj Jacobe.“Usmála se, se Jacob mi úsměv oplatil.
Jeho úsměv udělal něco co jsme už v životě nečekala.
Mé srdce jako by se dalo do hromady a začalo žít.Slyšela jsem ho jak tluče a radostně sebou hází.
Jacob šel pomalu ke mně a já cítil jak se čas i prostor změnil na neurčití čas a prostor.
Jenom já a Jacob.Nikdo jiný.
Chytla jsme ho za ruku a on ji jemně stiskl.
Cítila jsme jak jsem zase šťastná a planá lásky ,kterou chci už jenom dávat Jacobovi.
„Bello jsem tak rád ,že jsi sem přišla.“Mluvil Jacob a já byla závislá na jeho hlase stejně jako na něm samotném.
„Já jsem šťastná protože jsi tady ty.“Co jsme to řekla .Ty jsi tak blbá Bells.Řekneš mu po pár minutách ,že se s do něj zamilovala.To ho odežene nebo se ti vysměje.Křičela jsem na sebe v duchu a sklopila rychle hlavu aby neviděl můj vyčítaví pohled.
Jedním prstem nadzvedl mou hlavu a já cítila to teplo co z něj šlo.
Chtěla jsem ho obejmout ale něco mě to zakazovalo.Upřela jsme na něj nakonec oči a dívala se do těch jeho.
Byla jsem překvapená když jsme v nich viděla to samá co jsem cítila já k němu.
Lásku a štěstí.
Nevím co bych víc chtěla.Mám konečně někoho kdo mě miluje a já miluji jeho.Zapomněla jsme na Edwarda a jeho rodinu.
„Bello něco ti budu muset říct.“Vážně se podíval a já ucítila ,že to bude vážné.
Ale ať mi řekne cokoliv nebude mi to vadit jenom když budeme spolu tak to překonáme.
Říkala jsem si v duchu.
„Chodila jsem z up…“Zacpala jsem si pusu dřív než jsem řekla celou větu.
Jacob se nadechl a pokračoval
„Upírem.“Dokončil a já se na něj zmateně odíval.Netvářil se ,že si ze mě bude dělat srandu ale spíš tak ,že ho to štvalo.
„Bello já jsme prost někdo kdo upíry zabíjí.Jsem vlkodlak.“Dořekl a já se jenom usmála nad tou mou šťastnou rukou se zamilovat vždy jenom do pohádkových bytostí.
„Já neublížím ti neboj.Teď si má druhá polovina a já bych bez tebe už asi nepřežil.“Řekl nešťastně a já ho pohladila po tváři a lehce ji nadzvedla tak aby mi viděl do očí.
„Myslíš ,že bych byla schopní od tebe odejít?Byla jsem úplně mrtvá když odešel a ty jsi mě vyléčil jsme ti dlužná.Nic to nesplatí tak mi dopřej aspoň to abych mohla být z tebou.“
Prosila jsme a přitom to myslela na smrt vážně.
„Tobě to nevadí.Jsem monstrum dalo by se říct ,že i zmutovaná zrůda a tobě to je jedno?“
Divil se a já mu na znamení ,že ne dala letmou pusu na rty.
Byli tak měkké,hebké,plné a teplé.Kdybych moha tak bych se od nich už nikdy neodlepila.
„Ne nevadí mi to.A jsem si jistá ,že vy nezabíjíte lidi a neživíte se krví.Takže nejste horší jak upíři.“Přirovnala sem je a Jacob šťastně kývl.
„Měli bychom si jít pojíst nebo to vystydne.“Vzpomněla jsem si na jídlo a dala na talířek ten kopeček ryže.
„Kolik chceš naložit.“Jacob si převzal žufánek a dal si na něj skoro zbytek jídla co bylo.
„Mám hlad.“Řekl když si všimnul mého udiveného pohledu.
„To jako všechno sníš?“To se do tebe nevejde.“ Odporovala jsem a sledovala jak do sebe hází jeden kousek jídla za druhým.
„Ale jde.Jako vlk spálím hodně kalorií a tak potřebuji zásoby.“Vysvětloval během soust.
„Měl bys jíst nebo ti to vystydne.“Mlsně se na to podíval a já se dala do jídla nebo mi to taky sní.
Nakonec to Jacob spořádal všechno.A k tomu vypil snad dva litry šťávy.
„Měl bych ti poděkovat jak za objet tak za to ,že jsi tady pouklízela.Naposledy tady takto uklízela asi Rachle když před půl rokem přijela na prázdniny.“Vzpomínal a šel si lehnout na gauč.
„Není zač vlastně jsem to udělal ráda.Nudila jsem se a uklízení mě většinou odreaguje.A váš dům to vážně už potřeboval.“Usmála jsem se a Jacob jen přikývl.
Jacob mi začal říkat o smečce a taky proč jsem se do něj vlastně zamiloval.Poslouchala jsem a přitom mu odpovídala na otázky co se týče upírů.
Nevadilo mi o nich mluvit a konečně jsem mohla někomu říct všechno a nedusit to v sobě.
Jacob po hodině neustálého mluvení usnul a já sledoval jeho uvolněný obličej.
Byl tak nádherný a klidný.Mohl abych se na něj dívat snad hodiny a vůbec by mi to nepřišlo stejné nebo nudné.
Už jsem chápala proč se na mě Edward tak rád díval když jsem spala.
Začalo se stmívat a já se dala do vaření nějaké večeře.
Palačinky.
Blesklo mi hlavou a já se dala do přípravy.
Udělala jsem jich snad z padesát aby neměl Jacob hlad.
Na všechny jsme dala nějakou marmeládu a naskládal je na velký tác do pyramidy.
Jacob vstal a já dával poslední palačinku na vrcholek.
Bylo jich teda požehnaně.
„To jsi udělala jenom pro mě?“Ptal se nevěřícně a mlsně se na ně díval.
„Ne jedna je i pro mě.“Zavtipkovala jsem a Jacob mi dal hned tu co jsem tam dal před chvilkou.
„Na tady máš úplný vršek celé pyramidy.“Položil mi ji do rukou a já se s chutí do ní pustila.
Jacob mě chvilku pozoroval a pak se pustil taky do jídla.
Nebyl ani v půlce když někdo zazvonil na zvonek.
Zavrčel a smutně se na mě podíval.
„Bello máme asi společnost takže si naber palačinek tolik kolik sníš,jinak se už k nim nedostaneš.“
Poradil mi a vstal ze stolu že otevře.
Vzala jsme si na talířek ještě dvě a sedla si na druhou stranu stolu.
Stále jsem nechápala proč mi říkal ať si vezmu palačinky ale když se do kuchyně narvali tři vysocí kluci a zániky Jacob všichni se podívali na palačinky a v očích se jim zalesklo.
Už jsem věděla proč.
„Ahoj.“Pozdravila jsem a tím na sebe i upoutala pozornost.
„Jacobe nepochlubil ses ,že tvůj táta zaměstnal kuchařku.A docela hezkou.“Mrknul na mě ten co měl trochu namyšlený výraz.
Už jsem chtěl něco odseknout ale Jacob mě předběhl.
„Skus se na ni křivě podívat a utrhnu ti tu tvoji smradlavou nohu.“Kluk se zašklebil a rychle si mě prozkoumal a pak se podíval na Jacoba.
„Ale ještě řekni ,že ses do ní otisknul.Je pěkná a určitě i “Dál to nedořekl.Jacob na něj vztekle zavrčel a začal se trochu klepat.
Rychle jsem k němu přišla a vzala ho za ruku.
Pod mým dotykem se uklidnil.
Šlehla jsme po tom klukovi pohledem a podívala se na jeho kamarády.
Ti už seděli u stolu a ládovali se palačinkami.Vůbec nám nevěnovali pozornost.
„Bello to je Paul.“Ukázal na kluka co byl jak jsme si myslela trochu namyšlený
„To je Bella?Nemá být náhodou s tou pijavicí.“Zašklebil se.Stiskla jsem pevněji ruku a divila se ,že Jacob nemá rozvrtěné kosti.
„To je Embry.“Pokročoval a kluk u stolu vzhlédl a mile se usmál.Byl sympatický a stejně jako ostatní měl vypracované tělo.Byl trochu rozpustilí a když jsme ho chvilku sledovala zjistila jsem ,že je pro každou srandu.
„A tam je Jared.“Z plnou pusou kývl a dál se věnoval jídlu.
Byl snad stejný jako Embry ale ne vzhledově.Byl trochu mužnější a řekla bych ,že i vyšší.
Což se tady nedalo dobře porovnávat když jsem byla všem tak akorát po loket.
„Mám ještě přidělat palačinek?“Podívala jsme se na Jakoba.Byl naštvaný ,že došli jeho kamarádí ale ne moc dlouho.
„Jestli nechceš tak nemusíš oni stejně za chvilku vypadnou a půjdou k Emily a Samovi.“
Podíval se na každého zvlášť a já se dala do přípravy těsta.
„Ale mě to nevadí aspoň tvé kamarády poznám lépe.“Mile jsme s usmála a Jacob se posadil zpátky za stůl a pustil se do palačinek.
U stolu se doslova spustila bitva.
Každý se rval aby mohl mít kousek palačinky.Udělala jsem jich snad ještě vagon než je Jacob doslova vyhodil z domu.
„Bello nezapomeň se stavit u Emily a Sama.Bude se vařit a tvoje palačinky ještě někdy rád ochutnám.“Křičel na mě Embry když ho Jacob doprovázel   za ostatními ven z domu.
„Jasně.“Křikla jsem a se smíchem jsme se pustila do nádobí.
„Promiň ,že jsi se s nimi musela setkat zrovna takhle ale oni jsou vážně nevychovaní.
Nikdo je nedokáže srovnat když jde o jídlo ani Emily.“Omluvně se usmála.
„Prosím tě byla sranda a Paul se na konec taky začal chovat jako člověk.A mě to nevadí ale palačinky díl jak měsíc už vidět nechci.“Přiznala jsem a utřela poslední kousek nádoby.
„Ale to je škoda.Já si ještě jednu nechal jenom pro nás dva.Tak si ji vychutnám sám.“
Vytáhl palačinku a zahryzl se do ní.

 

 

 

__________________________________________________________________________

Budu moc ráda za další komentáře a klidně i záporné.

(S Další kapitolou počítej te už zítra.)