IGNORANT A HYSTERKA - 19. kapitola

Já vím, já vím, já vím. Jsem hrozná. Slibuju, slibuju a pak houby, houby. Moc se omlouvám. Budu se snažit to všechno napravit. Takže nebudu vás zdržovat kecama a tady je další dílek. Jo a prosím vydržte je se na co těšit XD

 

19. kapitola

POHLED BELLY
Nevšímám si toho a dál si do bločku zaznamenávám látky, které si chci objednat a v jakém množství. Konečně mám vše vybráno. Vracím se do přední části obchodu. U pultíku stojí Kitty s malým černovlasým skřítkem. Naprázdno polknu. Alice to uslyší a podívá se mým směrem. Jsem v šoku. Co tady dělá? Na její tváři lze číst šok, překvapení, ale nejvíce radost.
„Jé, ahoj Bello! Jsem tak ráda, že tě vidím. Chtěla bych si s tebou promluvit.“ Vychrlí ze sebe malý elf.
„Ahoj Alice, nevím, o čem bychom se my dvě měly bavit.“ Odpovím.
Stočím svůj pohled ke Kitty.
„Kitty, můžu si už objednat, nebo paní potřebuje ještě něco.“ Kamarádka na mě nechápavě koukala. Pak jí to došlo.
„Jistě Bello, pojď, ukaž mi ten seznam.“ Pohledem přejížděla seznam látek.
„Nemůžu se dočkat, co zase vytvoříš za krásu.“ Povzdechla.
„Neboj, už mám nějakou představu.“ Usměji se.
„Takže účet poslat do firmy a látky taky že?“ ptá se.
„Ne, ne. Látky teď budete posílat na tuto adresu. V novém domě jsem si udělala ateliér, abych pořád nedojížděla do firmy.“
„Tak jo. Díky za nákup.“
„Není za co. Měj se hezky. Ahoj.“
„Ty taky, ahoj.“ Rozloučily jsme se. Jen co vyjdu z obchodu, slyším hlas Alice.
„ Bello! Bello! Bello!“ křičí na mě a běží za mnou. Úplně jsem na ní zapomněla, ale ona ví, jak na sebe upozornit.
„Chci si promluvit.“
„My se ale nemáme o čem bavit.“ Odporuji.
„Tak to teda máme!“ tváří se fakt děsně. Možná by si dokonce dupla nohou.
„Bello, chci ti vysvětlit, proč jsme odešli.“
„Alice, mě nic vysvětlovat nemusíš. Já to chápu. Byla jsem pro vás jen pouhým rozptýlením ve vaší dlouhé existenci. Byla jsem pro vás jen pouhou hračkou. Hlavně tvého bratra. Tak mě teď nechte žít v klidu.“
„Dělal to pro tvoje dobro.“ Špitla.
„Jak pro moje dobro? Nechápu, co mi to tu vykládáš.“
„Bello, pojď si sednout do té kavárny támhle na rohu ulice. Všechno ti v klidu vysvětlím. Nebudeme přece na ulici dělat scénu.“
Po chvilce váhání se nakonec vydávám, směr kavárna.
 
Včera jsem byla s Alicí v kavárně. Donutila mě vyslechnout si její verzi příběhu. Vysvětlila mi, proč odešli, co celou dobu dělali, proč byli v Paříži a důvod příjezdu do New Yorku. Řekla mi, že Edward mě stále miluje a opustil mě jen kvůli tomu, abych mohla žít svůj lidský život. A teď, když mě našel, nedokáže mě už opustit. Prý kdybychom se nesetkali v Paříži a oni si pak nezjistili, kde jsem, Edward by to dlouho nevydržel a jel by do Forks prosit mě na kolenou o odpuštění. Rodině a Alici jsem hned odpustila, jen u Edwarda si nejsem jistá. Dohodly jsme se na tom, že ji provedu u nás ve firmě. Chce vidět, kde pracuje její nejoblíbenější módní návrhářka. Udělala jsem jí neskutečnou radost. Splní si tím svůj největší sen.
 
DALŠÍ DEN
„Slečno Swanová na recepci máte návštěvu. Řekli mi, že o tom víte.“ Informovala mě recepční.
„Jistě, vím o tom. Děkuji.“ Sjedu výtahem do přízemí. Jen co se otevřou dveře, naskytne se mi pohled na celou rodinu Cullenových. Okamžitě si mě všimnou a jdou mi naproti. Náhle začne neskutečné vítání, se všemi se obejmu. Ovšem Emmett nemohl zapomenout na vyhazování do vzduchu. Esme kdyby mohla, tak by plakala. Dokonce mě srdečně vítala i Rose. Jasper se překonal a taky mě objal. Jediný kdo stál, mimo a vše pozoroval, byl Edward. Když bylo vítání ukončeno, rozhodla jsem se je provést po firmě. Vše jsem jim ukazovala a vysvětlovala, jak to funguje. Budovu jsme prolezli od vrchu až dolů. Edward celou dobu mlčel, koukal na mě zbožným pohledem a hltal každé mé slovo. Vrcholem prohlídky byla ukázka mého ateliéru ve firmě. Mám v něm velký nepořádek, ale Alice byla celou dobu nadšená tak, že se Jasper celou dobu culil jako sluníčko. Jakmile jsme se ocitli ve vnitř, Alice nadšeně pobíhala po místnosti a stíhala u toho áchat, výskat a vydávat spoustu dalších neidentifikovatelných zvuků. V mém ateliéru byl pracovní stůl zavalený hromadou papírů s různými návrhy. Byl zde i menší zasedací stůl, u kterého své návrhy konzultuji se švadlenami, šperkaři, obuvníky a manažerem. Uprostřed místnosti stál velký stůl, na kterém se zase povalovaly látky, krajky, stuhy a nevím co ještě. Byla tu velká knihovna zaplněna knihami o módě ale i šanony, ve kterých jsou skryty nákresy a fotky. Šaty v šanonech jsou skutečně ušity a dány do prodeje. Za každou kolekci jeden šanon. Zatím je jich málo, ale snad jich bude časem víc. A jako v každém návrhářském ateliéru zde nesmí chybět ani figuríny a obrazy s módními idoly.
„Bello, ty jsou tak krásné,“ hlásila mi okamžitě Alice svůj názor. Rosalie s Esme se k ní okamžitě přidaly a teď se všechny tři rozplývaly. Pánské osazenstvo nevědělo co dělat, teda kromě Edwarda, který vše a hlavně mě sledoval drobnohledem a tvářil se uchváceně, nadšeně, ale i smutně. Najednou se Emmett vrhl k Ros. Vůbec jsem nevěděla co se děje, ale ostatní asi ano, protože je to vůbec nepřekvapilo. Rosalie držela v ruce jeden z mých návrhů a na něm model, který patřil do kolekce spodního prádla. Emmett vytrhl Ros z ruky papír.
„Bello?“ oslovil mě.
„Nechtěla bys tohle ušít mé ženě? Je to opravdu moc pěkný modýlek a myslím, že by ji velmi slušel.“
„Tak mi ten návrh ukaž.“ Podá mi papír, abych si lépe prohlédla model.
„No… To jsem si mohla myslet. Ty vážně nemyslíš na nic jiného, ale abys neřekl, že jsem zlá tak dobře. Tedy pokud tvá žena souhlasí.“ Emmett začal šťastně poskakovat.
„Lásko, tak co na to říkáš? Nechat si ušít sexy modýlek od slavné návrhářky přímo a jen pro tebe?“
„Bello, pokud to nevadí tak bych tu nabídku ráda přijala,“ usměje se na mě Ros.
„Jistěže to nevadí. Cestou odtud se stavíme u švadlen i s návrhem. Ty ti vezmou míru. No a jak mile to bude hotové, zavolám ti, aby sis to mohla vyzvednout.“ Informuji ji.
„Já chci taky. To není fér.“ Dožaduje se spravedlnosti Alice.
„A co bys chtěla ty?“ optám se.
„Můžu?“
„Můžeš.“
„Super!“ vykřikne.
„Takže mně by se asi líbil tenhle, ale když Emmett vybral Ros, tak mě by mohl vybrat Jasper.“
„Já?“ zarazí se Jaz.
„Ty a kdo jiný,“ odpovím se smíchem a se mnou se směje i zbytek osazenstva.
„Miláčku, nebude ti to vadit?“ zeptá se pro jistotu své ženy.
„Ale samozřejmě, že ne. Jinak bych to přece sama nenavrhla. Vybereš úplně skvěle.“ Oznámí mu. A tak se Jasper dal do hledání úžasného sexy modelu pro svou ženu.
„Carlisle,“ oslovím ho, „jestli bys měl taky zájem udělat sobě i Esme radost tak neváhej a nic nenamítej. Mně to opravdu nevadí.“ Přesvědčují hlavu rodiny Cullenů. Děkovně se na mě usměje. Aby ne, celou dobu na něm bylo vidět, že by rád taky něco vybral, ale jako otec a vážený doktor se na to neodvážil zeptat sám.
„Udělala jsi všechny šťastnými,“ uslyším hned u svého ucha ten nejkrásnější hlas a cítím, jak Edward stojí přímo za mnou. Téměř se dotýká svým tělem mého.
„Moc ti za to děkuju.“ Zašimrá mě jeho dech na krku, až mi z toho naskočila husí kůže.
„Ne – ne – není za co,“ vykoktám po chvíli. Ten den to bylo poprvé a naposledy, co jsem slyšela jeho hlas. Když už jsi vybral i Jasper s Carlislem vydali jsme se ke švadlenám, aby vzali ženám míry
„Bohužel, teď už se s vámi budu muset rozloučit. Mám ještě mnoho práce.“ Loučila jsem se s Cullenovými.
„Jistě už půjdeme. Mohla bys k nám přijet na návštěvu. Něco dobrého bych ti uvařila.“ Reagovala hned Esme. Esme se nedá odolat a tak jsem souhlasila, ale pojedu tam, až budou jejich modely spodního prádla hotové. Na to jsem se všemi rozloučila. Teď jsem se konečně mohla vrátit domů ke svým chlapečkům.