Tak jak jsem slíbila, je tady další kapitola. Ještě jednou se om louvám za předchozí dlouhotrvající pauzu a mockrát děkujeme za komentáře. Bella nám odjela do Paříže, kde se chystá odhalit svou totožnost. Jak to bude probíhat. Kdo ji uvidí? Co bude dál? To si budete muset přečíst. Nezapomeňte nám sem hodit aspoň jeden komentík, ať víme, jestli se vám to líbilo. Tak se nenechte pobízet a pusťte se do toho. Přejeme příjemné počteníčko. :-) :-)
15. kapitola
PAŘÍŽ
POHLED BELLY:
Let do Paříže byl neočekávaně příjemný. Děti ho zvládaly skvěle a luxus první třídy nám dobu strávenou v letadle pěkně zpříjemnil. Charitativní týden, který jsem připravovala, začne zítra. Zatím se nevyskytly žádné komplikace, ale i přesto mám spoustu práce. Chlapečky mi hlídá hotelová chůva, protože podmínky zde nejsou nejlepší, aby mohli být se mnou celý den. Právě chystám šaty na závěrečnou přehlídku. Celý týden bude nabitý. Vyvrcholením bude přehlídka na konci týdne a jako třešnička na dort je má maličkost, která odhalí tvář tajemné návrhářky. To bude děs. Už teď jsem z toho na nervy.
Týden je najednou za mnou, ani nevím jak. První den v Paříži jsem strávila prací, abych měla po zbytek týdne klid. Volný čas jsem využila k návštěvě dalších akcí, které se v rámci tohoto týdne konaly. Ani na chvíli jsem se neodtrhla od svých synů. Navštívili jsme i některé památky. Mezi nimi nechyběla ani Eiffelova věž. Když jsme procházeli kolem pouličního malíře, neodolala jsem a nechala se namalovat s Mattem, Anthonym a Jessem. Obraz je opravdu krásný, ale tyto příjemně strávené chvilky nemohou trvat věčně. Dnešek ovládla práce. Momentálně se nacházím v zákulisí a připravuji modelky, aby mohly za 10 minut vyjít na molo.
Přehlídka začala. Nemám čas se ani podívat na to, jak se lidé v obecenstvu tváří na mé návrhy, ale podle potlesku, který slyším, to odhaduji na dobrou reakci. Mým momentálním úkolem je dokončit na modelkách poslední úpravy a tak přivést celou přehlídku k dokonalosti.
http://nd01.jxs.cz/187/751/64b11106b8_11505588_o2.jpg
http://nd01.jxs.cz/810/442/9c176def02_7837925_o2.jpg
http://image049.mylivepage.com/chunk49/2078190/2509/81.jpg
http://www.sapiens.estranky.cz/archiv/iobrazek/57
http://image049.mylivepage.com/chunk49/2078190/2509/n11.jpg
http://image049.mylivepage.com/chunk49/2078190/2509/g.jpg
http://www.sapiens.estranky.cz/archiv/iobrazek/45
http://www.sapiens.estranky.cz/archiv/iobrazek/50
Hodina přehlídky je za mnou a já začínám být vyčerpaná. Na řadě jsou poslední dva modely a přijde ta dlouho očekávaná chvíle. Moje nervy začínají pracovat na ještě větší obrátky. Nervozita se každou vteřinou zvětšuje na největší možnou míru. Dokonce se mi začínají potit ruce.
„Bello!“ zavolá na mě můj manažer „musíš se jít připravit. Je čas.“ Oznámí mi s klidem. Já tam nechci. To bude trapas, určitě zakopnu. Zajímalo by mě, kdo vymyslel, že musím mít na sobě šaty a k tomu ty pitomé boty na podpatku. Ještě, že část, kdy mě česali a líčili, mám za sebou. Teď už zbývá se jen navléct do těch šatů. Šaty, které mám na sobě jsou tmavě modré bez ramínek a celé jsou poseté třpytkami, které tvoří zvláštní vzor. Boty jsou šílené. Mají obří podpatek a přesně ladí k šatům. I přesto všechno musím uznat, že vypadám dobře, ale přes tu krásu mi ještě přehodili černou pláštěnku, abych nebyla poznat okamžitě, jen co se objevím na podiu.
„Bello, tak už běž. Už na tebe čekají!“ slyším za sebou. Nádech, výdech, nádech, výdech. Musím se uklidnit. Snad nespadnu. Opatrně vykročím, celou svou myslí se soustředím na chůzi. Svůj zrak upírám do země. Uprostřed mola, přesně na značce se zastavím.
Nádech.
Zvedám hlavu a podívám se před sebe.
Výdech.
Přistoupí ke mně dvě modelky.
Nádech.
Opatrně mi sundávají pláštěnku.
Výdech.
Rozhlédnu se kolem.
Nádech.
Všichni na mě upírají svůj zrak.
Výdech.
„Bello!“ uslyším říct sametový hlas.
Nádech.
Otáčím se za hlasem.
Výdech.
Šok.
Zadrhl se mi dech.
Musím se uklidnit.
Nádech.
Všichni Cullenovi na mě zírají s vytřeštěnýma očima a já na ně.