Blog uživatele Akka

Spoutáni osudem

Ahoj!

na svém blogu jsem začala zveřejňovat novou povídku... Tady je první kapitola, resp. prolog... Sice to nemá nic společného se Stmíváním - vlastně to ani není fan fiction - ale stejně by mě zajímal váš názor... Takže jestli máte chuť, budu ráda, když ke mně zavítáte a možná mě i poctíte komentářem ;)

Akka

Nestavěj své lásce vězení... (8)

Otevřela jsem oči. O rám dveří se opírala postava. A ta postava modře zářila.
 
"Ahoj Susie," řekla Samantha a najednou stála u mě. "Jakpak se máme?" Sakra. Sotva se všechno začne obracet k lepšímu, musí přijít zrovna tenhle duch a všechno zkazit.
 
"Co chceš?"
 

Nestavěj své lásce vězení... (7)

Když jsem se probudila, všude kolem mě bylo bílo. A slyšela jsem takový divný pípání. A pak jsem uslyšela hlasy. Jak si moje oči postupně zvykaly na světlo, viděla jsem nad sebou spoustu tváři. A asi jsem byla nemocnici. Jenže zaboha jsem si nemohla vzpomenout, kdo sakra jsem?
 
"Susie, holčičko, ani nevíš, jak jsem ráda, že ses konečně probrala!" zvolala ta žena, co se nade mnou skláněla. Nechápavě jsem se na ní podívala. Co to plácá?
 

Nestavěj své lásce vězení... (6)

"Poslyš Paule, nepřišla za tebou náhodou Susannah?" zeptal se.
 
"Jak by mohla, vždyť je přece v nemocnici," odpověděl mu Paul a já zřetelně slyšela udivení v jeho hlase. Paul byl moc dobrej herec, když chtěl... Stejně jako já jsem byla dobrá lhářka...
 
"No, vlastně se mi zdálo, že jsem ji viděl jako ducha... Takže jestli za tebou náhodou přišla, musíš mi to říct, její matka se o ni moc bojí..."
 

Nestavěj své lásce vězení... (5)

"No co je? Není to snad On s velkým O?"
 
Klesla jsem zpátky na polštář. Uslyšela jsem povědomý zaškrábání drápů na střeše verandy. "Jakej On?" nechápala jsem.
 
"Vždyť víš." Gina se zahihňala. "Ten, co o něm mluvila ta věštkyně."
 
Zírala jsem na ni. "Jaká věštkyně? O čem to meleš?"
 

Nestavěj své lásce vězení... (4)

Večer jsem řekla mámě, že pojedu za odměnu za to, že pracuju jako třídní zástupce, s otcem Dominikem na výlet. Ráno jsem si přivstala a Andy mě hodil ke škole, kde už na mě otec D. čekal. No a byl tam i Paul.
 
"Dobré ráno, Susannah," pozdravil mě. "Paul pojede s námi, aby nám také pomohl, doufám, že ti to nevadí," dodal.
 
"Vůbec ne, otče D.," odpověděla jsem.
 
"Dobře. Počkejte tady, dojdu pro auto."
 

Nestavěj své lásce vězení... (3)

 

Nestavěj své lásce vězení... (2)

Měla jsem vědět, že se to stane! Mělo mě to napadnout! Den po rozhovoru s CeeCee si mě otec D. prozměnu zavolalo kanceláře.
 

"Susannah, doufám, že víš, že ti v první řadě chci pomoci, opravdu se nemohu dívat, jak se trápíš…"

 
"To je v pohodě, otče D., už je to dobrý," odpověděla jsem mu, ale zjevně mi nevěřil. Svůj styl oblíkání jsem totiž nezměnila, takže neměl ani jak poznat, že už je to za mnou. Snad. Zvedla jsem se.
 
"Ne, Susannah, počkej…" zkusil to ještě.
 

Nestavěj své lásce vězení... (1)

Ahoj! :-) Rozhodla jsem se i tady zverejnit svou fanfiction na sérii Meg Cabotové - Mediátor. (snad nevadi, ze se sem az tak moc nehodi...) Začíná přesně tam, kde končí poslední díl - dovolila jsem si závěrečnou část (psaná kurzívou) vypůjčit z knížky. Je to moje úplně první fanfiction (a napsala jsem ji uz hodne, hodne davno), tak se snad bude líbit ;-)

Stregoni Benefici

Ahoj lidi! Pamatujete si jeste tuhle povidku?