Blog uživatele moira

Izy, intrikářka a milovnice

10.kapitola: Oslava 2.díl

Došla jsem k lidem a zarazila se. To co jsem viděla předčilo veškerá má očekávání. Bylo to na samé hranici kýčovitosti, ale bylo to přenádherné. Rychle jsem se rozhlédla. Když jsem jí pohledem našla, málem jsem jí vděčností skočila okolo krku. Ovládla jsem se a jen k ní došla a lehce (podle předpisů etikety) jí objala.

Izy, intrikářka a milovnice

10.kapitola: Oslava 1.díl
 

Izy, intrikářka a milovnice

9.kapitola: Povýšení

Za skoro měsíc vytrvalého běhu a občasného lovu jsme dorazili do Volterry. Šla se mnou jen ta dvojice. Pár těch, které jsem přemluvila za pochodu, si to ještě chtěli rozmyslet. Nevyčítám jim to. Vlastně… myslím, že nejsem ani naštvaná.

Izy, intrikářka a milovnice

8.kapitola: Přemlouvání
 
Běžela jsem lesem a nezastavila se snad týden. Střídavě jsem lovila a vyhýbala se lidským osadám. Nezastavila jsem se ani na chvilku, i lov jsem si odbyla v pohybu. Běh mě uklidňoval a dával mi zapoměnout na Marii a její ledový pohled, který mě jako fantom provázel všude, kam jsem se chtěla před tím párem studených pohrdavých očí schovat.

Izy, intrikářka a milovnice

7.kapitola: Marie Volturri

Seděla jsem a chvilku se snažila pochopit, kde jsem. A pak jsem se nadechla.

Zalápala jsem po dechu a pak se zlomila v pase. Vymanila jsem se někomu z náručí a začala se dávit... vodou?? Já jsem takový blázen, že jsem začala pít vodu?? Když jsem vydávila asi dva litry vody, postavila jsem se na nejistých nohou. Dezorientovaně jsem se rozhlédla a uviděla Erota jak si mě zamyšleně prohlíží.

Izy, intrikářka a milovnice

6.kapitola: Kde je Izy?

Z pohledu Erota:

Izy, intrikářka a milovnice

5.kapitola: Všude jenom voda!

Voda...

Okolo mě... všude... i ve mě...

Polykám jí, když otevřu ústa.

Nepoznám rozdíl mezi tím, jestli mám oči otevřené, nebo ne. Tma! Černé prázdno a mé pohyby zpomalené vodou. VODA!!

Lapám po dechu, ale do plic se mi dostává tekutina a já se dusím.... nedusím. Nemůžu.

Izy, intrikářka a milovnice

4.kapitola: Pochvala? Ani náhodou..

Dorazili jsme k poklopu, který po dlouhé oklice vede na recepci pod volterrským hradem a do něj. Naposledy jsem se nadechla a pak skočila. Při pádu dolů a do tmy jsem uslyšela, jak se Jane zlomyslně uchechtla.
Dorazili jsme k recepci a zjístili jsme, že Gianna (nebo jak se ten člověk jmenuje - jmenoval) tam není. Místo ní tam seděl pohledný mladík. Zakroužila jsem okolo recepce a zeptala se:

,,Jakpak se jmenuješ?" opravdu se mi ten mladík zamlouval. Dokonce tak, že bych si ho možná vzala na večer, dva do postele... jen tak na hraní...

Izy, intrikářka a milovnice

3.kapitola: Marie!!

Šokovaně jsem se dívala na Marii. Že bych to s tím rodičovským hlasem přehnala? Blbost. Tak co to s ní je? Dívala se na mě a na něco čekala.

,,Já nejsem tvoje matka..." slyšela jsem se říkat. Jí se v očích objevila bolest.

,,Tak to už mě ani ty už nechceš?!" křičela a brečela zároveň. Ohromilo a trochu mě to vyděsilo. Chtěla jsem jí obejmout, ale vřískla na mě, ať se k ní nepřibližuju.

Izy, intrikářka a milovnice

2.kapitola: Let
 
Let zpět do Volterry byl ... dalo by se říct, že byl poklidný, i když jsem byla podivně roztěkaná. Všichni vklidu seděli, věnovali se svým notebookům nebo jen strnule pozorovali sedadlo před sebou. Jen Drek všechny otravoval a ukazoval všem své nové jizvy. Já si nevědomky přejela po jizvě na levé straně krku.

,,Jdu na WC.." řekla jsem Demitrimu, který seděl vedle mě.