Blog uživatele __MiShQa__

Jsi mi ukradený - 7. Skvělá řidička autobusu

 POHLED BELLY
 Když jsem vylezla z vany, oblékla jsem si své nejlepší oblečení do školy ( zde ) a udělala vše potřebné, abych zapůsobila. S Arem jsme se domluvili, že nebudeme tvořit pár. Sice mu to celkem vadilo, ale když jsem mu řekla, že u Cullenů je nová upírka, hned začal radostně skákat.

Lovec upírů - 32. Vánoce

 V celém hradě jsem ho nemohla najít. Najednou jsem však ucítila jeho krásnou vůni a hned jsem se po ní vydala. Vedla mě na zahradu, šla jsem stále za ní, až jsem ho najednou spatřila. Stál u jezírka a díval se na měsíc. Když zjistil mou přítomnost, otočil se ke mně a šel si sednout na lavičku. Celou dobu se na mě otáčel, nejspíš chtěl, abych šla za ním, a také to jsem udělala.

Lovec upírů - 31. Konečně znovu spolu

  POHLED EDWARDA
 Běžel jsem napříč celým hradem. Okolo mě se bojovalo, nejspíš má se má rodina rozhodla zničit Volturiovi po té, co mě unesli a co Bella zemřela. Zahlédl jsem Rosalii, jak se pere s jedním upírem. Ona si mě také všimla a zamávala na mě, abych šel k ní. Jenomže já jí ignoroval, jako vždycky.
 Byl jsem už skoro u východu, když v tom jsem do někoho narazil. Ta rána se ozývala po celém hradu, jak jsem vyčetl ostatním z myšlenek. Když jsem zahlédl konečně tu dotyčnou, má mysl vypověděla službu.

Sladké vstávání - 4. kapitola

 Ráno jsem se probrala s krásným pocitem, jenomže ten zmizel, když jsem se rozhlédla okolo sebe – Tonny byl pryč. Dnes jel zase s tátou a skupinou do New Yorku na koncert.
Šla jsem do kuchyně pro pití, protože po tak krásné noci jsem měla sucho v krku. Na lednici však byl přilepený vzkaz: „Krásko, budeš mi celý víkend chybět. Ta noc byla krásná. Miluji tě, Tonny.“

Opětovaná nebo neopětovaná láska - 2. kapitola

 Pět minut uteklo jako voda a já se už zvedala k odchodu za rodinou, jenomže něco upoutalo mojí pozornost. Měla jsem nutkání se otočit ke dveřím a tak jsem také udělala. Dveře se otevřely a v nich stál překrásný kluk. Jistě musel být hodně bohatý, alespoň jeho oblečení a kolínská tomu odpovídaly. Možná mu patřilo i to auto, které jsem spatřila z okna na matematice. Chtěla jsem se zeptat Mii, kdo to je, jenomže ta se zrovna zvedla k odchodu a mířila si to zrovna k tomu krasavci.

Lovec upírů - 30. Konec vlády Volturiů

  POHLED ALICE
 Když jsem se konečně vzpamatovala z té vize, šla jsem pro Bellu. Sice odmlouvala, ale když jí Eleazar řekl, že ze sebe dostává ty nejlepší výkony a nemá cenu již dále trénovat, šla dobrovolně se mnou. Zavedla jsem jí ke mně do pokoje, kde na nás čekala Rosalie.
 „Co se to děje?“ Zeptala se zmateně Bella, když jsem po ní hodila bílé šaty. Pořád jí to nedocházelo, ani když ucítila pach jiných upírů, našich hostů, kteří zrovna přijížděli.

 POHLED BELLY

Sladké vstávání - 3. kapitola

  POHLED BELLY
Tělocvik jsem celkem přežila. Hráli jsme basketbal a při něm nikdy nehraji. Učitelka si už zvykla, že nerada cvičím, ale i přesto vždy prolezu. Domů jsem se hrozně těšila, jak mi došlo z Tonnyho smsky, dnes jsme slavili roční výročí. Musím rychle ještě zajet do města a něco mu koupit. Alespoň že jsme si sebou vzala svojí kreditku, bez ní bych nemohla existovat. Každý den mi nějaký ten dolar přibude. No neřekla bych nějaký, těch dolarů je mnohem víc, ale to teď neřešme.

Když vyšlo slunce - 5. kapitola

  „Už pojedeme.“ Rozhodla Alice po půl hodině a my okamžitě nasedli na koně. Jeli jsme stejnou cestou, kterou jsme přijeli. Jenomže něco nebylo v pořádku. Ucítila jsem pach zaschlé lidské krve. Nejspíš to i holky cítily, protože se z ničeho nic zastavili. Rozhlédla jsem se okolo a pak jsem to tělo zahlédla…

 V křoví leželo tělo pana Whiteho – mého ředitele. Málem jsem omdlela, když jsem si ho pořádně prohlédla. Jeho tělo bylo roztrháno a jediná hlava byla celá. Hned jsem věděla, kdo to udělal. Stále jsem tu cítila jeho vůni.

Opětovaná nebo neopětovaná láska - 1. kapitola

Alice zajela do nějaké ulice, kde okolo byly samé domy. Divila jsem se, že bychom zrovna tady bydleli. Čekala jsem nějaký odlehlý dům, ale nakonec jsem se ani nezmýlila. Náš dům stál kousek dál od těch ostatních. Byl do kopce a kousek od něj se nacházel i les, takže jsme měli blízko potravu – super.

Lovec upírů - 29. Smrt Belly

  POHLED CARLISLEA
 Dnes byly přesně dva dny před útokem na Volterru, proto jsem se rozhodl konečně zavolat Arovi. Doufám, že na náš plán skočí. Nikdy jsem ho moc za přítele nepovažoval, vždy se snažil zlikvidovat naší rodinu a teď tomu bude konec.