Edward Cullen

Nervózně jsem chodila po svém pokoji. Rukama jsem žmoulala lem trika. Občas jsem se musela zastavit, protože hlava se mi stále motala. Vím, že mi Alec naporučil, abych po zbytek dne odpočívala. Ale nedokázala jsem být na jednom místě. Když chodím, uklidňuje mě to. Povzdechnu si. Dobře, pomáhá to minimálně. Myšlenky mi utíkají stále směrem dnešnímu večeru. Na hodiny jsem si zakázala koukat. V hlavě si skládám různé scénáře. Jistě… Jediné co vím, přijede Carlisle.

Když jsem po dlouhé době vyhlédla z okna ven, byla už tma. Ulici matně osvětlovala jenom pouliční lampa. Zhluboka jsem se nadechla a znova si položila tu hlavní otázku. Zůstanu? ...pokračování - touto cestou

Bylo to zvláštní. Od té doby co jsem své holčičce vyprávěla příběh a řekla to tajemství, tak mám přes den pocit štěstí, možná úlevy.

Pokračování -> about-twilight-saga

Snažím se udržet svoji mysl jasnou… Sbírám poslední střípky mojí odvahy.
Je těžké myslet na tu bolest a utrpení.. Bohatě stačí, když mě navštěvuje každou noc ve snech. Ty vzpomínky se mi vryly do paměti.

Potřebovala jsem přijít na jiné myšlenky. S Jasmín jsme si napustily plnou vanu vody s bohatou pěnou. Moje napnuté svaly se v horké vodě pomalu uvolňují. Umyji svojí holčičku a i ze sebe se snažím smýt všechen stres. Po umytí si ve vodě hrajeme. Foukáme po sobě pěnové obláčky a tvoříme mýdlové bubliny. Jsme tu jenom my dvě. Celá místnost je zamlžená a všude se vznáší jenom teplá pára.

Dveře do jídelny se otevřely a já vstoupila.
Všechny páry rudých očí na mě spočinuli. Sklopila jsem svoje oči a soustředila jsem se na chůzi.
Volturiovi, královská rodina, která by mě zabila za prozrazení existence upírů. Zabili by mě stejně, ale jsem pro ně zajímavá.
"Vítej Isabell."
"Omlouvám se za zdržení." A mířím k Jasmínce.
Jsme tu skoro čtvrt roku a já už nemám strach nechat své dítě samotné s touto upíří společností.

Seděla ve své komnatě. Zlaté stěny, dlouhé záclony. Jiný svět. Hodnotím svůj vzhled ve velkém zrcadle. Češu svoje dlouhé, tmavé vlasy. A přemýšlím. Moje myšlenky bloudí na začátek. K mé matce. Ke stěhování. K první lásce.. K tomu tvorovi. Jeho jméno jsem vyslovit nechtěla, protože vždy mě začali pálit oči. Toužila jsem se tam vrátit, ale všichni jí ublížili..